Arado Ar 96
V závěru 30. let hledala Luftwaffe moderní, celokovový jednoplošník, který by pokryl potřeby pokročilého výcviku pilotů i lehkého spojovacího nasazení. Odpovědí se stal Arado Ar 96 – dvoumístný pokročilý cvičný a lehký spojovací letoun, který se postupně stal páteří školního letectva Třetí říše a po válce i Československa v obměněných verzích Avia C.2B.
Vývoj a licenční výroba
Původní zadání a prototypy
Prvním impulsem byl požadavek Říšského ministerstva letectví (RLM) na stroj s robustní celokovovou konstrukcí, zatahovacím podvozkem a kabinou pro instruktora i žáka v tandemu. Prototyp Ar 96 V1 vzlétl na sklonku roku 1937 s invertovaným osmiválcem Argus As 10C, výkonem 176 kW, který však neplně uspokojil očekávání. Následující prototypy V2–V4 dostaly silnější motor Argus As 410A-1 (342 kW), přepracovaný podvozek i upravenou aerodynamiku, a potvrdily životaschopnost konstrukčního konceptu.
Říšová a protektorátní výroba
Po sériových zkouškách zadala Arado Flugzeugwerke výrobu prvních A-0 a A-1 strojů v roce 1939, ale již v létě téhož roku začala licenční montáž u jugoslávské AGO Flugzeugwerke i československé Avie v Praze-Čakovicích. Od roku 1944 se pak část produkce přesunula také do továrny Letov v Kunovicích. Celkem vzniklo před koncem války přes 1 300 exemplářů nejrozšířenější verze B-1.
Technické parametry
Rozměry a hmotnosti
- Osádka: 2 (instruktor vzadu, žák vpředu)
- Délka: 9,10 m
- Rozpětí křídel: 11,00 m
- Výška: 2,60 m
- Nosná plocha: 17,1 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 1 295 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 1 700 kg
Pohonná jednotka
- Motor: Argus As 410A-1, vzduchem chlazený invertovaný osmiválec
- Jmenovitý výkon: 342 kW (459 k)
- Vrtule: dvoulistá kovová, pevná
Výkony ve vzduchu
- Maximální rychlost: 330 km/h
- Cestovní rychlost: 294 km/h
- Dolet: 991 km
- Praktický dostup: 7 100 m
- Stoupavost: ~6,5 m/s
Výzbroj a základní vybavení
- Dva synchronizované kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (každý s 250–500 náboji)
- Závěsníky pro až 60 kg drobných pum (typicky 3× SC 10)
- Radiostanice FuG 7A pro spojení se zemí a ostatními letouny
Varianty Arado Ar 96
Ar 96 A-0 a A-1
První série s motorem Argus As 10C (176 kW) a jednodušší avionikou. Vzniklo jen kolem 90 strojů, většina z nich byla záhy přestavěna na verzi A-2 s mohutnějším As 410.
Ar 96 B-0 a B-1
Hlavní sériová typová řada od poloviny roku 1939. Díky silnějšímu motoru As 410A-1, přepracovanému podvozku se zatažením k sobě a zvětšené nádrži dosahovala podstatně lepších výkonů a stala se základem licenční výroby.
Poválečná Avia C.2B
V Československu byla výroba pokračována pod označením Avia C.2 a vyzbrojená varianta C.2B sloužila až do počátku 50. let jako hlavní pokročilý cvičný letoun Československého letectva. Odstraněna byla středová kulometná výzbroj, přibyla modernější radiostanice a zjednodušené přístrojové vybavení.
Operační nasazení
Výcviková role
Ar 96 se stal páteří výcviku v Jagdfliegerschulen i v dálkových školech navigátorů. Tandemová kabina a skutečné bojové charakteristiky umožnily hladký přechod žáků z primárních dvouplošníků na skutečné stíhačky a bombardéry.
Uživatelské státy
Po Německu a Protektorátu si stroje převzalo i Maďarsko, Bulharsko, Slovenský štát a po válce zbylé kusy obsluhovaly Polsko a ČSLA. Avia C.2B byla vyvážena třeba do Maďarska i Jugoslávie.
Dědictví a zajímavosti
- Ar 96 ukázal životaschopnost celokovové konstrukce v leteckém výcviku a připravil cestu pokročilým proudovým trenažérům.
- Dodnes najdete vzduchovky i replice v muzeích v Praze-Letňanech, Kunovicích a na Balkáně.
- Modeláři oceňují věrné podání přepážek trupu, zatahovacího podvozku i jemné štěrbinové křídlo v měřítku 1 : 32 nebo 1 : 48.
Závěr
Arado Ar 96 znamenal pro Luftwaffe i později Československo „most“ mezi základními cvičnými dvouplošníky a plně bojovými jednoplošníky. Díky pokročilým technickým řešením se pilotům dostalo reálného bojového pocitu, a přestože nebyl nasazen masově v bojích, jeho odkaz přežívá v odkazu poválečné Avie C.2B a v živých srdcích milovníků historického letectví.
