Avro Lincoln
Avro Lincoln byl poslední britský čtyřmotorový těžký bombardér poháněný pístovými motory, který vstoupil do služby krátce po skončení druhé světové války. Navržen jako přímý nástupce legendárního Avro Lancasteru, Lincoln přinesl větší rozpětí křídel, zesílenou konstrukci trupu a vylepšené pohonné jednotky. I když se k bojovým operacím dostal až ve strategickém poválečném období, stal se symbolem přechodu RAF od válečného nasazení k jadernému odstrašování a poválečným misím dálkové projekce síly.
Vývoj a konstrukce
Počátky projektu
Po zkušenostech s Lancastru, které ukázaly jeho vynikající aerodynamiku a nosnost, zadalo ministerstvo letectví zadání na modernizovanou verzi pro vyšší operační dostup a větší nákladové kapacity. Konstrukční tým pod vedením Roye Chadwicka prodloužil trup o 2,74 metru a rozpětí křídel zvětšil o 4,88 metru. Tyto změny umožnily zamontování výkonnějších motorů a dodaly Lincolnu schopnost nést výrazně těžší náklad i moderní bombardovací vybavení.
Prototypy a výroba
První prototyp Avro Lincoln vzlétl 9. června 1944. Po sérii testů a úprav byl stroj schválen k sériové výrobě, která probíhala v továrnách v Chaddertonu a Woodfordu. Celkem bylo vyrobeno 607 exemplářů v několika základních verzích, označených jako B.1, B.2 a B.3, přičemž každá varianta přinášela úpravy v oblasti pohonu, výzbroje či avioniky.
Design a konstrukční řešení
Trup a křídla
Trup Lincolnu měl oválný průřez s šikmo skloněnou čelní částí pilotní kabiny. Díky prodloužení trupu o necelé tři metry se zvětšil prostor pro pumovnici i technické vybavení. Křídla, odvozená z Lancastru, dostala zesílené hlavní nosníky a nově tvarované náběžné hrany, což zlepšilo stabilitu při vysokých rychlostech a umožnilo efektivnější stoupavost do výšek kolem 10 000 metrů.
Pohonné jednotky
- 4 × Rolls-Royce Merlin 85 (dvoudobé, přeplňované motory o výkonu 1 690 hp při 3 000 ot./min)
- Hydraulicky sklápěné motorgondoly s přístupovými panely pro rychlou údržbu
- Celková kapacita paliva: 10 000 litrů uložených v nádržích v křídlech
Výzbroj a vybavení
- Nosní otočný věžový lafet s 2 × 12,7mm kulomety Browning
- Hřebenový („dorsal“) a břišní turet, každá dvojice 4 × 7,7mm kulometů
- Pumovnice ve třech komorách s kapacitou až 9 070 kg pumového nákladu
- Antény pro radiolokaci, radarové navádění a spojení na dlouhé vlny
- Automatický zpomalovač pro přesné seskoky výsadků a nočních bombardování
Operační nasazení
RAF a jaderné odstrašování
Lincoln B.2 sloužil v 57. peruti jako první strategická předsunutá síla jaderného odstrašování RAF. Na konci 40. let byly některé z nich přezbrojeny jadernými pumami Blue Danube a vyslány na základny v Evropě a v Malajsii, kde zajišťovaly odstrašující lety nad konfliktními zónami.
Mezinárodní uživatelé
- Austrálie: 12. a 21. peruť RAAF využívaly Lincolny k dálkovým hlídkovým a námořním pátracím misím nad Tichomořím.
- Argentina: argentinské letectvo provozovalo Lincoln B.2 pro transportní a cvičné účely až do poloviny 60. let.
- Čína: Nationalistická Čína provozovala několik strojů v roli bombardérů a výsadkových letadel.
Technické parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozpětí křídel | 36,83 m |
| Délka trupu | 28,96 m |
| Výška | 8,40 m |
| Plocha křídel | 151,8 m² |
| Prázdná hmotnost | 26 250 kg |
| Maximální vzletová hmotnost | 41 280 kg |
| Pohonné jednotky | 4 × Rolls-Royce Merlin 85 (1 690 hp) |
| Maximální rychlost | 562 km/h ve výšce 7 000 m |
| Cestovní rychlost | 430 km/h |
| Praktický dostup | 12 200 m |
| Dolet | 4 600 km (s plným pumovým nákladem 1 800 kg) |
| Užitečné zatížení | 9 070 kg |
| Posádka | 7 (pilot, druhý pilot, navigátor, bombometčík, rádista, dva střelci) |
Závěr
Avro Lincoln představuje vrchol vývoje britských pístových bombardérů a křižníků vzduchu první poválečné éry. Díky vynikající konstrukci a variabilitě úloh dokázal plnit úkoly od strategického bombardování po jaderné odstrašování a protinámorné hlídkování. Jeho provoz na tři kontinentech a doba služby přes dvacet let potvrdily jeho odolnost i adaptabilitu v rychle se měnícím světě poválečného letectví.
