Avia S-199

Avia S-199

Avia S-199 je československá stíhací a bitevní verze slavného německého Messerschmitt Bf 109G, vzniklá krátce po druhé světové válce. Tento letoun se proslavil především nasazením v Izraeli během války za nezávislost v roce 1948, kde nesl přezdívku „Stalinův mezek“. Přes své konstrukční kompromisy a původní nedostatky se S-199 stala prvním operačním proudem izraelského letectva a pomohla vybudovat nezbytné základy pro budoucí rozvoj strojového parku.

Vývoj a pozadí vzniku

Zásoby a licenční montáž

Po skončení druhé světové války zůstaly v Československu skladové zásoby ukořistěných podvozkových kol, trupových dílů a motorových gondol pro doposud nevyráběné Bf 109G. V rámci čs. licenčního programu bylo na podvozcích a trupových rámech instalačně transformováno německé křídlo s původními díly na vlastní konstrukci Avia.

Náhradní pohonná jednotka

Nedostatek licencovaných Daimler-Benz DB-605 motorů přiměl konstruktéry k použití sovětského motoru Junkers Jumo 211F, původně vyvíjeného pro bombardéry Ju-88. Instalace tohoto osmiválce do trupu Bf 109 vedla k řadě technických i vyváhovacích kompromisů, které se odrazily na letových vlastnostech stroje.

Konstrukční úpravy

Trup a vyvážení

Přeprava těžšího a mohutnějšího motoru Jumo 211F vyžadovala zesílení přední části trupu a přemístění palivových nádrží. K vyrovnání vyšší hmotnosti předku letadla byly natolik natěženy zadní části dvouocasníkové přistávací podvozky a zesíleny zadní vzpěry křídel.

Křídlo a ovládací plochy

Křídlo zůstalo původního profilu Bf 109G s rozložením dvou vzpěr a laminátovými náběžnými lištami. Pro lepší ovládání v nízkých rychlostech a při přistání byly posíleny závěsy štěrbinových klapek a přidány samosetřelné hlavice u křidélek.

Pohonná jednotka

Motor Junkers Jumo 211F

Použitý osmiválec Jumo 211F poskytoval maximální výkon 1 200 k (882 kW) při 2 400 ot./min. Motor byl vodou chlazený s dvojitým kompresorem, což zvyšovalo výkon ve středních výškách, ale zároveň komplikovalo chladicí soustavu a zvyšovalo tepelnou zátěž.

Vrtule a převod

Na hřídeli motoru byla osazena dvoulistá duralová vrtule o průměru 3 20 m s mechanickou regulací sklonu listů. Převod motoru na vrtuli probíhalo pomocí zvětšovací převodovky, která vedla k nižší odezvě při změně otáček a zhoršila reakce stroje v rychlých obratech.

Výzbroj a výzbrojné úpravy

Kanony a kulomety

Z důvodu absence původních úložných míst pro podkřídlové závěsníky kanonů byla standardní výzbroj redukována na dva synchronizované kulomety MG 131 ráže 13 mm v přídi trupu a dvě kulomety MG 17 ráže 7,92 mm umístěné v křídlech.

Nosiče pum a raket

Pod křídly mohly být zavěšeny dva závěsníky pro pumy ráže 50 kg nebo čtyři nesměrové rakety RS-82, které sloužily pro útočné úkoly proti pozemním cílům. Modifikovaný závěsník si vyžádal přidání konzolových rámů na spodní části křídel.

Letové vlastnosti

Rychlost a stoupavost

Maximální rychlost Avia S-199 dosahovala přibližně 515 km/h ve výšce 4 000 m. Stoupavost byla omezena na hodnotu kolem 11 m/s, což bylo o něco méně než u původního Bf 109G vybaveného motorem DB-605.

Ovládání a manévrovatelnost

Kvůli přemístěnému těžišti a vysoké setrvačnosti nesla S-199 méně obratnosti v prudkých obratech a při akrobatických manévrech. Pilotům se však líbila robustní stavba podvozku a vyšší odolnost proti přetížení během nouzových přistání.

Operační nasazení

Izrael 1948

Prvních osm strojů Avia S-199 dorazilo do Izraele v květnu 1948 a stalo se páteří izraelského letectva (IAF) v době války za nezávislost. Stroje se podílely na útocích proti egyptské a jordánské obraně, přičemž dokázaly vybojovat vzdušnou nadvládu navzdory technickým nedostatkům.

Československo a další země

Krátce po válce v Izraeli sloužily Avie S-199 v čs. letectvu jako výcvikové a přeškolovací stroje. Několik exemplářů se dostalo i do Jugoslávie, kde byly používány pro krátkodobé operační úlohy a cvičení sovětských i domácích pilotů.

Údržba a provoz

Servisní intervaly

Pravidelná inspekce motoru se prováděla po 25 letových hodinách kvůli náročnému chlazení a kompresoru. Kompletní revize podvozku a křídel se doporučovala po 100 hodinách nebo po 30 dnech provozu.

Provozní náklady

Spotřeba paliva se pohybovala kolem 300 l/h, což spolu s vyšší spotřebou oleje a potřeba časté výměny dílů vedlo k výrazně vyšším nákladům než u standardních Bf 109. Na druhou stranu robustní konstrukce trupu a podvozku snížila nároky na opravy po bojových misích.

Technické specifikace

Závěr

Avia S-199 je unikátním pojítkem mezi německou technikou a československou inženýrskou invencí poválečného období. Přestože letoun trpěl kompromisy v pohonném systému a ovladatelnosti, významně přispěl k zajištění vzdušné obrany mladého státu Izrael. Dnes je S-199 ceněnou raritou mezi sběrateli a milovníky letecké historie, připomínající dobu, kdy improvizace a odvaha dokázaly překonat technické limity.