Knoller C.II
Knoller C.II je jedním z méně známých rakousko-uherských průzkumných dvouplošníků z období první světové války. Navržen konstruktérem Ing. Knollerem v roce 1916, usiloval o náhradu starších typů označených písmenem C. Jeho vývoj byl reakcí na rychle rostoucí požadavky na lepší výhled pozorovatele a vyšší letové výkony.
Vývoj a historie
Počátky projektu
Návrhy C.II začaly vznikat v dílnách Aviatiku v létě roku 1916. Hlavní myšlenkou bylo zlepšit aerodynamiku předešlého modelu C.I a zároveň nabídnout větší užitečné zatížení pro kamerové vybavení. Vireálné modely prošly sérií větrných tunelů a letových zkoušek v zr. 1917.
Zkoušky a úpravy
Během polních zkoušek se ukázalo, že původní podvozek při přistání na nerovných polních plochách příliš kmitá. Konstrukce byla proto doplněna olejovými tlumiči s delšími zdvihy a zesílenými rámovými spoji. Po úpravách byly dosaženy požadované parametry stability a ovladatelnosti.
Konstrukce a design
Trup a nosná konstrukce
Nosná kostra trupu Knoller C.II sestávala z oválných dřevěných podélníků a ocelových trubek, potažených plátnem. Přední část trupu kolem motoru byla kryta kovovými panely, které usnadňovaly chlazení a údržbu. Kokpit pilota i pozorovatele byl otevřený, přičemž pozorovatel seděl zvýšeně pro lepší rozhled.
Křídla a aerodynamika
Dvoupřepážková křidla s mírným horním zkosením (pozitivní gósztýr) vytvářela větší klid než u předešlých typů. Horní křídlo mělo rozpětí značně přesahující spodní, což zajišťovalo lepší stabilitu v rovině. Spojovací vzpěry byly zesíleny pro odolnost při akrobatických manévrech a náklonech nad 30°.
Podvozek a přistání
Pevný dvoukolový podvozek byl opatřen robustními olejovými tlumiči, které výrazně redukovaly nárazy. Široké pneumatiky umožňovaly rozjezd i na měkkých, rozmáčených plochách. Zadní opořené kolečko bylo výškově nastavitelné, což usnadňovalo volbu optimálního úhlu vzletu podle povětrnostních podmínek.
Pohonná jednotka a letové výkony
Motor
Standardní sérií C.II poháněl šestiválcový vodou chlazený motor Austro-Daimler 6-cylinder o nominálním výkonu 160 koní. U několika prototypů se testovala varianta s Benz Bz.IV (200 k), která nabídla lepší stoupavost i vyšší maximální rychlost. Chladič byl vestavěn po obou stranách gondoly, aby byla zajištěna rovnoměrná teplota chladicí kapaliny.
Výkony
Knoller C.II vykazoval maximální rychlost kolem 135 km/h ve výšce 1 500 m. Stoupavost do 1 000 m zvládl za přibližně 4 minuty a operační dostup dosahoval kolem 4 300 m. Cestovní rychlost se pohybovala okolo 115 km/h a dolet bez dodatečných nádrží činil zhruba 380 km.
Výzbroj a vybavení
Palubní výzbroj
Výzbroj tvořil jeden synchronizovaný kulomet Schwarzlose ráže 8 mm v kokpitu pilota a druhý identický kulomet na otočné lafetě pro pozorovatele. Celkem bylo standardně neseno 2 000 nábojů, uložených ve dvou zásobnících. Lafetový systém umožňoval pokrýt prostor za trupem i boky letounu.
Pozorovací a fotografické vybavení
Pod trupem letounu bylo možné upevnit až dvě velkoformátové kamery pro fotografování terénu a pozorování dělostřeleckých cílů. V kokpitu byly instalovány vizuální signální pomůcky pro komunikaci s pozemními jednotkami.
Operační nasazení
Knoller C.II vstoupil do provozu v první polovině roku 1918. Sloužil zejména na italské frontě, kde díky své stabilitě a výhledu pomáhal korigovat dělostřeleckou palbu. Posádky oceňovaly jeho odolnost v bočním větru a možnost vést dlouhé hlídkové lety v nadmořských výškách kolem 3 000 m.
Varianty
- C.IIa: Prototyp s motorem Austro-Daimler a standardní výzbrojí.
- C.IIb: Zesílený podvozek, upravené chlazení motoru a rozšířená palivová kapacita.
- C.IIc: Experimentální verze s kamerou pro noční průzkum a částečným krytím kokpitu.
Technické parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozpětí křídel | 12,50 m |
| Délka | 7,70 m |
| Výška | 3,15 m |
| Plocha křídel | 44,0 m² |
| Prázdná hmotnost | 800 kg |
| Maximální vzletová hmotnost | 1 250 kg |
| Motor | Austro-Daimler 6V, 160 k (118 kW) |
| Alternativní motor | Benz Bz.IV, 200 k (147 kW) |
| Maximální rychlost | 135 km/h |
| Cestovní rychlost | 115 km/h |
| Stoupavost do 1 000 m | 4 min |
| Operační dostup | 4 300 m |
| Dolet | 380 km |
| Výzbroj | 1× synchro Schwarzlose, 1× lafetový kulomet Schwarzlose |
| Kamerová výbava | 1–2 velkoformátové kamery |
Závěr
Knoller C.II představuje zajímavý mezistupeň v rakousko-uherském letectví první světové války. Jeho propracovaná konstrukce, odolnost i schopnost nést těžší příslušenství ukazují na snahu vyrovnat se modernějším průzkumným typům soupeřících armád. Ačkoli se do sériové výroby dostalo jen několik desítek kusů, zanechal C.II cenné zkušenosti, které ovlivnily poválečné návrhy vojenských průzkumných letounů.