Lockheed Model 12 Electra Junior

Lockheed Model 12 Electra Junior

Lockheed Model 12 Electra Junior je ikonický lehký dopravní letoun vyvinutý společností Lockheed Aircraft Corporation v 30. letech 20. století. Jednalo se o menší verzi slavného letounu Lockheed Electra, který získal pozornost pro svou spolehlivost a výkon v civilním i vojenském letectví. Model 12 Electra Junior byl navržen jako vylepšená a zmenšená verze původního Electra, s kapacitou pro čtyři až šest pasažérů v závislosti na konfiguraci.

Své první lety Electra Junior podnikl v roce 1936 a brzy si získal popularitu díky své schopnosti provozovat krátké a střední lety s vysokým výkonem a efektivitou. Letoun byl vybaven dvěma hvězdicovými motory Pratt & Whitney R-985 Wasp Junior, které mu poskytovaly dostatečný tah a rychlost. Díky své robustní konstrukci a schopnosti operovat z krátkých přistávacích drah byl Electra Junior oblíbeným modelem pro regionální letecké společnosti, firemní dopravu a soukromé majitele.

Lockheed Model 12 Electra Junior se stal známým nejen díky svým leteckým vlastnostem, ale také díky několika významným historickým událostem. Například Amelia Earhart a její navigátor Fred Noonan použili při svém neúspěšném pokusu o oběh Země letadlo Lockheed Model 10 Electra, což byla předchůdkyně Modelu 12 Electra Junior. I když Model 12 není tak známý jako jeho předchůdce, přesto zůstává důležitým kouskem v historii letectví, který dodnes přitahuje pozornost leteckých nadšenců a sběratelů.

Parametry Lockheed Model 12 Electra Junior

Lockheed Model 12 Electra Junior byl lehký dopravní letoun, který nabízel příjemný kompromis mezi výkonem, efektivitou a kapacitou. Zde jsou některé z jeho hlavních parametrů:

1. Rozpětí křídla: Lockheed Model 12 měl rozpětí křídla o délce přibližně 15,2 metru (50 stop).
2. Délka letadla: Celková délka letadla činila zhruba 10,7 metru (35 stop).
3. Maximální rychlost: Model 12 Electra Junior dosahoval maximální rychlosti kolem 350 km/h (220 mph).
4. Dolet: Letoun byl schopen dosáhnout doletu přibližně 1 600 kilometrů (1 000 mil), což mu umožňovalo provádět středně dlouhé lety s minimálními zastávkami.
5. Motor: Poháněn byl dvěma hvězdicovými motory Pratt & Whitney R-985 Wasp Junior, každý s výkonem kolem 450 koní.
6. Kapacita: Letadlo bylo navrženo pro přepravu čtyř až šest pasažérů, v závislosti na konkrétní konfiguraci sedadel.
7. Hmotnost: Maximální vzletová hmotnost Modelu 12 Electra Junior byla přibližně 3 270 kg (7 220 liber).

Tyto parametry přispěly k tomu, že Lockheed Model 12 Electra Junior byl oblíbeným lehkým dopravním letounem pro krátké a střední tratě v meziválečném období a na začátku 40. let 20. století.