USS Truxtun (DDG-103)

USS Truxtun (DDG-103)

USS Truxtun (DDG-103) je poněkud netradiční představitel třídy Arleigh Burke, který svým nasazením demonstruje univerzálnost a technologickou vyspělost amerických hladinových válečných lodí. Jméno nese po námořním hrdinovi Commodore Thomasu Truxtunovi, jehož bojové zásluhy na počátku Spojených států zaznamenaly jednu z prvních námořních vítězství. Do služby byla Truxtun zařazena v dubnu 2009, dnes však patří mezi klíčové střediska protiletecké, protivzdušné i protiponorkové obrany v rámci NATO a světových misí.

Konstrukce a vývoj

Stavba v Pascagoule

Výstavba USS Truxtun probíhala v loděnici Ingalls Shipbuilding v Pascagoule, Mississippi. Keel laying (položení kýlu) proběhlo 11. dubna 2005 a o dva roky později, 17. dubna 2007, byla loď spuštěna na vodu. Během montáže zažila ponorka pozoruhodnou nehodu – silný elektrický požár poškodil dvě paluby, což vyžádalo náročné opravy a odsuv do služby o několik měsíců.

Křest a uvedení do služby

Slavnostní křest proběhl 2. června 2007, kdy kmotrami lodi byly potomek Commodorea Truxtuna společně se zástupkyní rodiny. Po dokončení námořních zkoušek a certifikací byla USS Truxtun slavnostně zařazena 25. dubna 2009 v Charlestonu, Jižní Karolína. Její domovskou základnou se poté stal přístav Norfolk ve Virginii.

Design a charakteristiky

Flight IIA a jedinečné vlastnosti

USS Truxtun patří ke konstrukčnímu paketu Flight IIA, který do sériových „Arleighek“ přinesl větší palubní hangár pro vrtulníky, sonarové kopule pod kýlem a vylepšené katapulty u pobřežní obranné výzbroje. Tento „vylepšený“ blok umožňuje nejen větší operační flexibilitu, ale i jednodušší adaptaci pro budoucí technologie Aegis Baseline 9.

Rámová kinematika trupu

Truxtun využívá ušlechtilou ocel HY-80 pro tlakový trup ve spojení s pohledovým externím pláštěm z nízko magnetického materiálu. Hydrodynamický tvar lodního pásu a skosené boky paluby snižují radarový odraz, zatímco hluková izolace strojoven dává lodi akustickou nenápadnost.

Technické parametry

Pohonný systém a výkon

Plynové turbíny GE LM2500

Hlavním zdrojem energie jsou čtyři plynové turbíny LM2500 od General Electric, každá o výkonu cca 25 000 shp. Dvouhřídelový systém je připojen k redukční převodovce, která roztáčí 5-listé šrouby s tichým profilem. Díky tomu lodi stačí méně paliva k dosažení vysoké rychlosti a zároveň je minimalizován hluk šířený vodou.

Hybridní výzkumná linka

Unikátním prvkem Truxtunu je pilotní hybridní pohonný modul s permanentním magnetickým elektromotorem instalovaným na jedné palubě. Tento systém umožňuje plachty pod 13 uzlů bez zapnutí všech turbín, šetří palivo a snižuje výfukové emise i akustický podpis.

Výzbroj a obranné systémy

Vertikální odpalovací systém

VLS Mk 41 je rozmístěno do dvou bloků – jeden 32-článkový vpředu a druhý 64-článkový vzadu. V buňkách lodi může nést:

• Protilodní a protiletadlové střely RIM-66/156 Standard
• ESSM (čtyřnásobné quad-pack bunkry pro blízkou obranu)
• BGM-109 Tomahawk pro dálkové údery
• RUM-139 VL ASROC pro protitorpédové úkoly

Hlavňové a blízké obranné systémy

• 1× 5″/62 Mk 45 Mod 4 univerzální lehký kanón
• 2× 20 mm Phalanx CIWS pro automatickou blízkou protiletadlovou obranu
• 2× 25 mm Mk 38 dálkově řízené kanóny
• 4× těžké kulomety ráže .50 cal

Elektronický boj a dekoy

• AN/SLQ-32(V)4 pro včasné varování a rušení nepřátelského radaru
• Mk 36 SRBOC kontejnery pro chaff a fléry
• Mk 53 Nulka raketové odstřelování aktivních decoy

Senzory a komunikační výbava

Radarové systémy

• AN/SPY-1D(V) 3D víceúčelový radar Aegis pro vyhledávání vzdušných cílů
• AN/SPS-67(V)2 pro povrchové sledování
• AN/SPQ-9B pro řízení palby kanónu a monitoring malých rychlých plavidel

Sonar a podmořský průzkum

• AN/SQS-53C bow-mounted sonar array pro aktivní a pasivní detekci
• AN/SQR-19 towed array sonar pro dlouhodobé pasivní sledování

Komunikační sítě

• Link 11/16 pro taktické propojení se spojenci
• SATCOM a interní datové autobusy pro rychlou výměnu velitel­ských informací

Operační nasazení

Nasazení v Atlantském oceánu

Krátce po zařazení Truxtun patřila ke Carrier Strike Group 2 a absolvovala cvičení BALTOPS i Joint Warrior. V rámci protiraketové obrany NATO chránila baltské státy před možnými hrozbami.

Balakánská mise a Černé moře

V březnu 2014 Truxtun překročila Bospor a v rámci strategického ujištění pomáhala monitorovat situaci u bývalých sovětských republik. Společně s USS Donald Cook demonstrovaly přítomnost amerického námořnictva v regionu.

Operace Enduring Freedom a Inherent Resolve

V letech 2016–2018 byla Truxtun přidělena do 5. flotily v Zálivu, kde prováděla eskortní a protiponorkové operace, sbírána data o námořních trasách a asistovala proti pašování zbraní. Její Tomahawky zasahovaly dálkové cíle v rámci boje proti ISIS.

Modernizace a budoucnost

Upgrade Aegis Baseline 9

V roce 2022 podstoupila Truxtun rozsáhlý upgrade softwaru i hardware na verzi Baseline 9, která umožňuje současné vedení vzdušných, protiraketových i protitorpédových operací bez kompromisů.

Přechod na Flight III

Ačkoli Truxtun zůstává v rámci Flight IIA, připravují se piloty a technické profese na hladkou integraci nového radaru AN/SPY-6 a další generace elektromagnetických katapultů.

Hybridní systémy a autonomní technologie

Námořnictvo pokračuje ve výzkumu elektrických pohonů a bezpilotních systémů. Truxtun je vybrána jako testovací loď pro autonomní povrchové drony a protitorpédní UAV, které rozšíří schopnosti eskortních skupin.

Závěr

USS Truxtun (DDG-103) přináší do amerického námořnictva dynamickou kombinaci rychlosti, univerzálního zbraňového arzenálu a špičkového systému Aegis. Její adaptabilita a neustálé modernizace ji udržují na špici technologického pelotonu, připravenou čelit vzdušným, povrchovým i podmořským hrozbám 21. století. V nadcházejících letech zůstane klíčovým článkem nejen amerických, ale i spojeneckých expedicních sil.