Blériot-SPAD S.51 je francouzský jednomístný stíhací letoun vyvinutý v roce 1924 jako odpověď na potřebu modernějšího bojového stroje, který by nahradil zastaralé typy z první světové války. Navržený konstruktérem André Herbémontem jako klasický dvouplošný bojový letoun, S.51 představoval přechod od starších dřevěných konstrukcí k použití kovových prvků v nosných plochách a byl vybaven výkonným hvězdicovým motorem, který mu poskytoval slušné letové vlastnosti pro svou dobu. Ačkoliv francouzské letectvo nakonec objednávku neučinilo, S.51 našel zákazníky v zahraničí, především v Polsku, a sloužil také v menších počtech v jiných armádách.
Koncepce a konstrukční charakter
Blériot-SPAD S.51 byl klasický dvouplošník s pevnou podvozkovou konstrukcí a jediným otevřeným pilotním kokpitem umístěným za horním křídlem. Jeho trup měl dřevěnou monokokovou konstrukci s plechovým potahem vpředu a plátěným potahem vzadu, zatímco křídla byla inovativně vyrobena s kovovou strukturou a potahem z látky, což přispívalo ke zvýšené tuhosti a odolnosti. Horní křídlo bylo mírně šípové, zatímco spodní bylo rovné, což pomáhalo optimalizovat aerodynamické vlastnosti a stabilitu. Křídla byla spojena profilovanými vzpěrami ve tvaru písmene „I“, což byla vizuálně charakteristická a současně strukturálně efektivní volba pro dobu 20. let. Podvozek byl pevný typu s dvěma koly a zadní ostruhou, což odpovídalo tehdejším standardům pro stíhací letouny.
Kabina a ergonomie pro pilota
Pilot S.51 seděl v otevřeném kokpitu bez ochranné střechy, vybaveném pouze nízkým větrným štítkem, který měl částečně chránit obsluhu před větrem při letu. Díky umístění za horním křídlem měl pilot relativně dobrý výhled dopředu a do stran, což bylo důležité při vzdušném boji a orientaci nad bojištěm. Otevřený kokpit byl typický pro letadla této epochy a vyžadoval od pilotů zkušenost s letovými podmínkami bez moderních ochranných prvků, jako byly uzavřené kabiny nebo pokročilé prvky tlumení vibrací.
Technické parametry – Rozměry a hmotnosti
Blériot-SPAD S.51 měl kompaktní a vyvážené rozměry vhodné pro stíhací letoun své kategorie. Rozpětí křídel činilo přibližně 9,47 m, což poskytovalo dostatečnou plochu pro vytvoření vztlaku a manévrovatelnost v boji, zatímco celková délka letadla byla kolem 6,45 m a výška přibližně 3,10 m, což odráželo typické proporce dvouplošného stíhače. Nosná plocha dosahovala zhruba 24,27 m², což umožňovalo optimální kombinaci rychlosti a vztlaku. Prázdná hmotnost letounu se pohybovala kolem 990 kg, zatímco maximální vzletová hmotnost byla kolem 1 360 kg, což zahrnovalo palivo, olej, výzbroj a pilotní výstroj.
Pohonná jednotka a výkon motoru
S.51 byl poháněn jediným hvězdicovým motorem Gnome & Rhône Jupiter s výkonem přibližně 420 koní (309 kW) ve verzi S.51/2, kterou si objednalo polské letectvo. Tento devítiválcový vzduchem chlazený motor poskytoval letadlu kombinaci spolehlivosti a dostatečné síly pro dosažení vysokých rychlostí a relativně dobrého stoupání, což bylo zásadní pro bojové mise. Motor byl spojen s dvoulistou vrtulí pevného vrtacího úhlu, optimalizovanou pro rovnováhu mezi tahem a spotřebou paliva.
Výkony a letové charakteristiky
Blériot-SPAD S.51 vykazoval ve své exportní verzi S.51/2 maximální rychlost až 245 km/h, což bylo na tehdejší dobu pro dvouplošný stíhací letoun solidní číslo a umožňovalo pilotům efektivní vstup do vzdušného boje. Cestovní rychlost byla mírně nižší a optimalizovaná pro delší operace, zatímco praktický dostup, tedy nejvyšší výška, ve které letoun mohl operovat, dosahoval kolem 8 850 m, což poskytovalo strategickou výhodu při střetnutí nad bojištěm. Stoupavost byla rovněž konkurenceschopná, s rychlostí stoupání přibližně 7,4 m/s, což umožňovalo rychlé dosažení výšky po vzletu. Tyto parametry zajišťovaly, že S.51 mohl plnit roli lehkého stíhacího letounu v době, kdy se moderní taktiky vzdušného boje teprve formovaly.
Výzbroj a bojové vybavení
Jako stíhací letoun byl S.51 vybaven pevnou synchronizovanou výzbrojí, která se skládala ze dvou kulometů ráže 7,7 mm umístěných tak, aby střílely dopředu mimo obrys vrtule. Tento standardní výzbrojní komplet umožňoval pilotům vedení palby během letu proti jiným letadlům a byl typický pro letadla své generace předtím, než se v bojových strojích začaly objevovat kanóny nebo střely. U některých exportních variant byly zkoušeny verze s přidanými dvěma kulomety v křídlech, což zvyšovalo celkovou palebnou sílu, ale tyto modifikace se neujaly ve velkých sériích.
Variace a exportní verze
Existovalo několik variant typu S.51, přičemž hlavní rozdíly spočívaly v použitých motorech, výzbroji a konstrukčních úpravách. Základní verze S.51/1 byla prototypem s motorovým výkonem kolem 380 koní pro francouzské zkoušky, ale francouzské letectvo ji neobjednalo. Modernizovaná verze S.51/2 se silnějším motorem byla exportována především do Polska, které získalo zhruba 50 kusů, a stala se hlavní exportní nabídky. S.51/3 sloužila jako experimentální platforma pro testování nových technologií, jako byla controllable-pitch vrtule, a konečně verze S.51/4 byla exportována s dvou- až čtyřkulometnými konfiguracemi do Turecka a Sovětského svazu. (aviastar.org)
Provozní historie
Blériot-SPAD S.51 sloužil hlavně ve Vojenském letectvu Polska, kde byl nasazen v letech 1925–1930 jako jeden z modernějších stíhacích strojů té doby. Polští piloti však často kritizovali jeho poměrně těžkopádné letové vlastnosti a relativně krátkou dobu služby, jelikož rychlý technologický pokrok v oblasti vojenského letectví vedl k jeho brzkému nahrazení novějšími typy. Jeden exemplář se také dostal do Turecka a další do Sovětského svazu pro testovací účely; oba byly využity pouze v omezeném rozsahu. Některé stroje se později objevily i v jiných konfliktních situacích mimo hlavní armádní služby, včetně omezených civilních využití či účasti v různých aeroklubových a akrobatických programech.
Závěr
Blériot-SPAD S.51 je příkladem technického vývoje francouzského letectví v meziválečném období, který spojoval osvědčené dvouplošné uspořádání s pokročilejšími konstrukčními prvky a výkonným motorem. I když nebyl přijat do služby francouzským letectvem, našel si významné uplatnění v zahraničí a zanechal stopu v historickém vývoji stíhacích letounů 20. let 20. století.
