Francouzský letoun Bloch MB.170 vznikl v druhé polovině 30. let 20. století jako odpověď na modernizační program francouzského ministerstva letectví, které chtělo nahradit starší dvouplošníky moderním vícemotorovým strojem schopným plnit úkoly průzkumu, lehkého bombardování a podpory pozemních sil. Tento program vedl konstruktér Henri Deplante u firmy Société des Avions Marcel Bloch, která byla součástí národního konsorcia SNCASO. Výsledný design byl koncipován jako dvoumotorový celokovový jednomotorý dolnoplošník s výsuvným podvozkem a aerodynamicky čistými tvary, což byla pro svou dobu pokročilá koncepce. První prototyp MB.170 vzlétl 15. února 1938 a od počátku prokázal velmi slibné výkony, které jej řadily mezi nejrychlejší vícemotorová letadla své třídy ve francouzském letectvu. (Wikipedia)
Konstrukční prvky a designové řešení
Letoun MB.170 je celokovový dvoumotorový průzkumný a lehký bombardovací stroj se silně aerodynamizovanou konstrukcí a charakteristickým dolnoplošným uspořádáním křídla. Trup je navržen jako polomonokoque konstrukce s prostorným kokpitem pro tříčlennou posádku — pilot, navigátor/bombardér a střelec/radiotelegrafista — což umožňuje efektivní rozdělení funkcí při dlouhých průzkumných misích. Křídlo je jednoduchého lichoběžníkového půdorysu s mírným dihedrem, což zlepšuje stabilitu a ovladatelnost ve výškách typických pro strategický průzkum. Hlavní podvozek se zasunuje do gondol motorů, čímž se minimalizuje odpor za letu a zvyšuje se maximální rychlost. Rozsáhlá prosklení v přední části trupu umožňují dobrý výhled pro navigátora a bombardéra.
Technické parametry – rozměry a hmotnost
Letoun MB.170 a jeho přímá vývojová verze MB.174A.3, která se nejvíce blíží sériově vyráběnému typu, má tyto základní technické parametry: délka letadla činí přibližně 12,23–12,25 m, rozpětí křídel je 17,90–17,92 m a výška trupu dosahuje cca 3,55 m. Plocha křídla je kolem 38 m², což v kombinaci s celokovovou konstrukcí a výkonnými motory poskytovalo dobrý poměr výkonu a aerodynamického odporu. Prázdná hmotnost MB.174A.3 je zhruba 5 600–5 612 kg, zatímco maximální vzletová hmotnost se pohybuje kolem 7 160–7 175 kg, což umožňuje nést jak palivo na dlouhé přesuny, tak výzbroj a vybavení mise.
Pohonná jednotka a výkonové charakteristiky
Pohonnou jednotkou jsou dva hvězdicové dvoudeskové motory Gnome-Rhône 14N s celkovým výkonem kolem 768–1 035 hp (575–772 kW) každý, přičemž konkrétní verze motorů se lišily podle výrobního subtypu a fáze vývoje. Tato dvojice motorů byla spřažena s třílistými vrtulemi s variabilním stoupáním, což umožňovalo optimalizovat výkon v různých fázích letu a výšek. Výsledné výkony byly pro svou dobu pozoruhodné: maximální rychlost dosahovala přibližně 530 km/h ve výšce kolem 5 200 m, cestovní rychlost byla kolem 460 km/h, a služební dostupnost stoupala až na 11 000 m. Standardní dolet činil asi 1 650 km, což dalo MB.170 a jeho derivátům dostatečný akční rádius pro průzkumné a lehce bombardovací úkoly ve válce.
Výzbroj a bojové vybavení
Výzbroj MB.170/174 byla konfigurována jak pro pasivní průzkum, tak pro aktivní bojové nasazení. Standardní obranné prvky zahrnovaly fixní dvě 7,5 mm kulomety MAC 1934 namontované ve křídlech směrem vpřed, dva 7,5 mm kulomety v horní pozici trupu a tři 7,5 mm kulomety na otočných zadních postaveních chránící prostor vzadu a boky letadla. V případě bomberové role nesl stroj interní bombovou výzbroj až 400 kg bomb, typicky osm kusů o hmotnosti cca 50 kg, umístěných v bombovnici, případně s možností přídavných závěsů pod křídly pro menší pumy či osvětlující bomby či pyrotechniku při fotografickém průzkumu. Rozmístění a počet zbraní byly zvoleny tak, aby letoun mohl lépe odrazit útoky stíhacích letadel, i když primárně byl koncipován jako rychlý průzkumník s určitou boční schopností bojovat.
Operační nasazení a vliv
Ačkoliv samotný MB.170 ve své původní verzi zůstával spíše prototypem, jeho vývoj vedl k sériovým variantám jako MB.174 a MB.175, které vstoupily do služby u francouzského letectva těsně před a během mobilizace v roce 1940. Tyto stroje se osvědčily zejména jako rychlé průzkumné letouny s dostatečnou výzbrojí a rychlostí, která jim umožňovala unikat některým tehdejším stíhačkám. Po pádu Francie některé exempláře sloužily i v rámci vichystických sil či byly zabrány německou Luftwaffe jako školní letouny. Po válce část z nich byla upravena a používala se i námořním letectvem Francie jako torpédové bombardéry do 50. let 20. století.
Bloch MB.170 tak představuje důležitou kapitolu ve vývoji francouzské vícemotorové techniky 30. let – konstrukčně pokrokový, technicky výkonný a historicky zajímavý stroj, jehož odkaz pokračoval v sériových variantách letadel druhé světové války a po ní.
