Lockheed A-12
Lockheed A-12, často označovaný jako „Archangel“ nebo „Oxcart“, byl experimentálním průzkumným letounem vyvinutým ve spolupráci s CIA a Skunk Works, tajnou divizí společnosti Lockheed, v průběhu studené války. Tento letoun, který poprvé vzlétl v roce 1962, byl součástí projektu Oxcart, jehož cílem bylo vytvořit letadlo schopné provádět průzkumné lety nad územím Sovětského svazu a jiných nepřátelských zemí. A-12 byl konstruován tak, aby byl prakticky nezjistitelný radarům a dosáhl velké rychlosti.
Lockheed A-12 byl revolučním letounem v mnoha ohledech. Měl tvar delta křídla, který mu poskytoval vysokou stabilitu a aerodynamickou efektivitu. Byl vybaven jedním motorem Pratt & Whitney J58, který mu umožňoval dosahovat extrémně vysokých rychlostí nad Mach 3. Letoun byl konstruován s použitím nových materiálů, jako byla titanová slitina, která mu poskytovala lehkost a odolnost. Tyto vlastnosti mu umožnily provádět průzkumné lety na velké vzdálenosti nad nepřátelskými územími s minimálním rizikem odhalení.
Ačkoli byl Lockheed A-12 koncipován primárně jako průzkumný letoun, byl schopen provádět i další úkoly, jako byla elektronická špionáž a monitorování komunikací. Jeho schopnost dosáhnout extrémních rychlostí a výšek mu dávala strategickou výhodu v oblasti zpravodajských operací. Celkem bylo postaveno 15 letounů A-12, které sloužily u CIA až do roku 1968, kdy byly postupně nahrazeny modernějšími variantami, jako například letouny SR-71 Blackbird. Lockheed A-12 zůstává jedním z nejvýznamnějších letounů studené války a představuje vrchol technologického inženýrství té doby.
Parametry Lockheed A-12
Lockheed A-12 byl průzkumným letounem s vysokými výkonnostními parametry, které mu umožňovaly provádět pokročilé průzkumné mise nad nepřátelským územím. Zde jsou některé z hlavních parametrů tohoto letadla:
- Maximální rychlost: A-12 byl schopen dosáhnout extrémní rychlosti nad Mach 3, což je přibližně 3 600 km/h (2 200 mph). Tato vysoká rychlost mu umožňovala uniknout z dosahu nepřátelských radarů a rychle provádět průzkumné lety nad nepřátelským územím.
- Délka letadla: Celková délka Lockheed A-12 činila přibližně 31,5 metru (103 stop a 8 palců). Byl to relativně velký letoun, což mu umožňovalo nést dostatek paliva pro dlouhé průzkumné mise.
- Rozpětí křídla: A-12 měl rozpětí křídla přibližně 16,9 metru (55 stop a 7 palců). Tento tvar křídla byl navržen pro maximální aerodynamickou efektivitu při vysokých rychlostech.
- Výška letu: Letoun byl schopen dosáhnout velkých výšek, které mu umožňovaly překonat nepřátelskou obranu a operovat nad nepřátelským územím. Přesné informace o maximální operační výšce nejsou veřejně dostupné, ale byla to pravděpodobně velmi vysoká výška.
- Motor: A-12 byl poháněn jedním dvouproudovým motorem Pratt & Whitney J58, který byl speciálně navržen pro dosažení vysokých rychlostí. Tento motor byl schopen využít afterburner, což mu umožňovalo dosáhnout extrémních výkonů.
Tyto parametry společně přispěly k tomu, že Lockheed A-12 byl jedním z nejrychlejších a nejvýkonnějších letounů své doby a zůstává jedním z nejvýznamnějších průzkumných letadel v historii letectví.
