Lockheed L-1649 Starliner

Lockheed L-1649 Starliner

Lockheed L-1649 Starliner, známý také jako „Super Starliner“, byl luxusním dlouhodobým dopravním letounem vyvinutým společností Lockheed ve 40. a 50. letech 20. století. Tento letoun byl navržen jako poslední verze úspěšného modelu Lockheed Constellation, avšak s prodlouženým trupem a zvýšenou kapacitou pro cestující. Byl to jeden z posledních velkých letounů poháněných pístovými motory, který sloužil v komerční letecké dopravě.

Starliner byl vybaven čtyřmi pístovými motory Wright R-3350 Duplex-Cyclone, což mu poskytovalo dostatečný tah a výkon pro lety na dlouhé vzdálenosti. Díky svému designu a výkonným motorům mohl Starliner dosáhnout rychlosti až 560 km/h a dosahoval doletu přes 8 000 kilometrů. Tato vlastnost mu umožnila operovat na dlouhých trasách, jako například transatlantických letech mezi Evropou a Severní Amerikou.

Luxusní interiér Starlineru nabízel vybavení a pohodlí pro náročné cestující. Kabina byla navržena tak, aby poskytovala maximální komfort a prostor, včetně širokých sedadel a moderních zařízení. Starliner byl oblíbený u významných osobností, politiků a bohatých cestujících, kteří ocenili jeho luxusní prostředí a schopnost rychle a pohodlně překonávat dlouhé vzdálenosti. I přes svou relativní úspěšnost byl Starliner nakonec vytlačen novějšími a efektivnějšími proudovými letouny, které nabízely vyšší rychlost a nižší provozní náklady.

Parametry Lockheed L-1649 Starliner

Lockheed L-1649 Starliner, známý také jako „Super Starliner“, byl luxusním dopravním letounem vyvinutým společností Lockheed v 50. letech 20. století. Zde jsou některé klíčové parametry tohoto významného letounu:

  1. Rozměry: Starliner měl délku přibližně 35 metrů a rozpětí křídel kolem 37 metrů. Jeho výška dosahovala zhruba 9 metrů. Tento rozměr letadla mu poskytoval dostatečný objem pro komfortní přepravu cestujících a nákladu.
  2. Pohon: Letoun byl vybaven čtyřmi pístovými motory Wright R-3350 Duplex-Cyclone, každý o výkonu přibližně 3 400 hp. Tato konfigurace motorů mu poskytovala dostatečný tah a výkon pro provádění dlouhých letů s pohodlím a spolehlivostí.
  3. Kapacita: Starliner měl typicky kapacitu pro přepravu mezi 75 až 99 cestujícími v závislosti na uspořádání sedadel a konfiguraci kabiny. Kabina letadla byla navržena tak, aby poskytovala luxusní vybavení a pohodlí pro cestující.
  4. Dolet: Díky svému výkonnému pohonu a úspornému designu byl Starliner schopen dosáhnout doletu přes 8 000 kilometrů, což mu umožňovalo operovat na dlouhých trasách, jako například transatlantických letech.
  5. Maximální vzletová hmotnost: Starliner měl schopnost vzít na palubu až 61 000 liber (přibližně 27 700 kilogramů) nákladu a paliva, což mu poskytovalo dostatečnou flexibilitu pro různé letové mise a přepravu cestujících a nákladu.

Tyto parametry činily z Lockheed L-1649 Starliner jednoho z nejvýznamnějších a nejluxusnějších letounů své doby, který přinesl nový standard pro dlouhé mezokrajové lety s vysokým komfortem pro cestující.

 

Lockheed L-1649 Constellation TWA