Mitsubishi B2M byl japonský palubní torpédový bombardér vyvinutý na přelomu 20. a 30. let 20. století; vznikl v rámci soutěže císařského námořnictva a ve skutečnosti je konstrukčně odvozen od britského návrhu Blackburn (řada Ripon/T.7B), který byl licenčně vyráběn společností Mitsubishi pro japonské potřeby. Jde o typické meziválečné dvouplošné letadlo s třímístnou posádkou, určené primárně pro nasazení z letadlových lodí jako torpédový a útočný/hloubkový bombardér, ale užívané i pro průzkumné a pobřežní mise. První prototyp odletěl koncem roku 1929 v Anglii a sériová výroba a zařazení do služby proběhlo na počátku 30. let, kdy se B2M stal jedním z prvních modernějších japonských palubních útočných typů té doby.
Vývoj a koncepce
Počátky projektu sahají do roku 1927, kdy Mitsubishi zadalo britské společnosti Blackburn úkol navrhnout nový typ pro japonské námořnictvo; výsledný Blackburn T.7B (někdy uváděný jako Ripon-odvozený) sloužil jako základ pro japonské prototypy označované 3MR4, které byly následně vyráběny pod licencí v Japonsku jako Mitsubishi B2M. Konstrukce reflektovala tehdejší preference — ocelová trubková kostra, potažená plátěnou nebo dřevěnou krycí plochou, vysoký poměr stran křídla s přídavnými slatovými prvky pro zlepšení vztlaku a skládací křídla kvůli uskladnění na palubách a v hangárech letadlových lodí. Prototypy byly testovány v Anglii a poté dopravovány do Japonska, kde proběhla další úprava a sériová výroba; konstrukční filozofie kombinuje britské aerodynamické prvky s japonskou výrobní praxí té doby, výsledkem čehož byla robustní, ale již na počátku 30. let jen průměrná výkonnost v porovnání s pozdějšími monoplánovými konstrukcemi.
Konstrukce, rozměry a materiály
B2M byl klasický dvouplošník s pevnou podvozkovou částí a třímístnou konfugurací — pilot vpředu, pozorovatel/operátor radiostanice uprostřed a střelec vzadu. Kostra trupu byla převážně ocelová trubková, krytá kombinací překližky a plátna; křídla byla dvojitá, s obdélníkovými půdorysy a skládacím mechanismem pro úsporu místa na palubách. Typické rozměry uvádějí rozpětí přibližně 15,22 m, délku 10,27 m a výšku okolo 3,71 m; plocha křídel se pohybovala kolem 55 m² (u některých zdrojů uváděna mírně odlišná hodnota), což spolu s konstrukční hmotností určovalo letové charakteristiky — stabilitu při nízkých rychlostech za letu s těžkým nákladem (torpédo) a dostatečnou nosnost pro palubní operace. Díky skládacím křídlům a relativně kompaktním rozměrům byl B2M vhodný pro tehdejší hangáry a paluby japonských letadlových lodí.
Pohonná jednotka a výkonové parametry
Standardní pohonnou jednotkou B2M byl jeden dvanáctiválcový tekutinou chlazený motor Hispano-Suiza 12Lbr (licenčně vyráběný i Mitsubishi), uváděná výkonová hladina se pohybovala kolem 600–650 koní (cca 450–485 kW), podle konkrétní série a ladění. Tento motor zajišťoval maximální rychlost přibližně 213 km/h (132 mph) a typickou operační stropovou výšku v řádu 4 500 m; dolet při ekonomické rychlosti byl značný — uvádí se kolem 1 700–1 800 km, což dávalo B2M solidní operační oblast pro námořní operace, doplněnou schopností nést buď jedno torpédo nebo ekvivalentní náklad pum až do ~800 kg. Maximální vzletová hmotnost byla uváděna zhruba 3 600 kg, prázdná hmotnost někde kolem 2 260 kg, takže poměr nosnosti byl pro dvouplošník té doby přijatelný, ale výkon při plném zatížení a manévrovatelnost byly limitovány.
Výzbroj a náklad
B2M nesl klasickou kombinaci pro torpédový bombarder meziválečné éry: hlavní bojovou výzbrojí byl jeden těžší náklad — palubní torpédo (typicky do ~800 kg) — nebo alternativně rozložitelné pumové zatížení do podobné váhy. Pozorovací a obranné palubní zbraňové systémy tvořily obvykle jedno pevné, palubní útočné kulometné stanoviště střelce vpředu (typy Vickers/Type 89 ráže 7,7 mm) a flexibilní zadní kulomet pro obranu proti pronásledujícím stíhačům. Toto uspořádání poskytovalo základní úroveň sebeobrany, ale vzhledem k rychlostem a taktice pozdně meziválečných leteckých střetnutí byla ochrana omezená — B2M spoléhal spíše na výšku, počasí a eskortu přátelských stíhačů při útocích na námořní cíle.
Varianty a výrobní série
Většina výrobních kusů se dělila především na B2M1 (Type 89-1) a upravenou verzi B2M2 (Type 89-2). B2M2 měl několik konstrukčních úprav, zejména mírně zkrácené rozpětí křídel a upravený ocasní stroj, s cílem zlepšit manipulaci a údržbu; avšak celkový výkon se příliš nezvýšil, protože sem nikterak významně nepřispěly ani aerodynamické drobné změny ani motorické aktualizace — to je jeden z důvodů, proč B2M brzy zastínily modernější monoplánové typy. Celkově bylo postaveno řádově kolem dvou stovek exemplářů (údaje se v různých pramenech liší v jednotkách, ale běžně se uvádí cca 200–206 kusů), které byly dodány především pro palubní jednotky několika japonských letadlových lodí a pobřežních stanic.
Operační historie a nasazení
B2M vstoupil do služby začátkem 30. let a byl nasazován na několika letadlových lodích japonského námořnictva; během 30. let se také účastnil bojových operací v Číně na počátku druhé sino-japonské války, kde plnil úlohy bombardování jak námořních, tak pozemních cílů. I když se letadlo osvědčilo jako robustní nosič torpéd a pum, jeho pomalá rychlost a postupný technologický zaostávání znamenaly, že během 30. let byl postupně vyřazován z frontových jednotek nebo převeden k pobřežní službě a výcviku, když jej nahrazovaly modernější monoplánové bombardéry a torpédové letouny. Přesto zůstává B2M důležitou milníkovou konstrukcí — ukazuje přechod japonského letectví od licenčních britských návrhů k vlastnímu průmyslovému vývoji.
Technické parametry (souhrn)
Posádka: 2–3 osoby (pilot, pozorovatel/radiooperátor, zadní střelec) ;
Délka: 10,27 m ;
Rozpětí: 15,22 m (B2M1) ;
Výška: 3,71 m ;
Plocha křídel: ~55 m² ;
Prázdná hmotnost: ~2 260 kg ;
Vzletová hmotnost: ~3 600 kg ;
Pohon: 1 × Hispano-Suiza 12Lbr (licenčně vyráběný, ~600–650 hp) ;
Max. rychlost: ~213 km/h ;
Praktický dostup: ~4 500 m ;
Dolet: ~1 700–1 800 km ;
Výzbroj: 1 pevný přední kulomet 7,7 mm, 1 zadní flexibilní 7,7 mm; nosnost: 1 × torpédo (~800 kg) nebo ekvivalent pumového nákladu. (WW2DB)
Závěrem — význam a dědictví
Mitsubishi B2M představuje důležitý krok v meziválečném vývoji japonského námořního letectví — byl to jeden z typů, které přinesly zkušenosti s konstrukcí a provozem palubních útočných letounů, přispěly k rozvoji licenční výroby i k přenosu technologií. Přestože byl z technického hlediska za několik let překonán rychle se rozvíjejícími monoplánovými konstrukcemi, jeho služba v 30. letech a nasazení v raných fázích konfliktů pomohly definovat taktické a konstrukční požadavky na pozdější, výkonnější japonské torpédové bombardéry. Pro badatele a modeláře je B2M dnes zajímavý zejména jako příklad britsko-japonské spolupráce v leteckém průmyslu meziválečného období a jako symbol přechodu epoch.
