Ryugyong Hotel

Ryugyong Hotel

Ryugyong Hotel: Monument neuskutečněných snů v Pchjongjangu

Ryugyong Hotel, nacházející se v hlavním městě Severní Koreje, Pchjongjangu, je jedním z největších a nejzáhadnějších stavebních projektů na světě. Tento obrovský pyramidový mrakodrap měl být kdysi jedním z nejluxusnějších hotelů světa, ale místo toho se stal symbolem ekonomických a politických problémů Severní Koreje. Jeho osud zůstává nejistý i po několika desetiletích od začátku výstavby.

Historie a původní vize

Výstavba Ryugyong Hotelu byla zahájena v roce 1987, kdy Severní Korea pod vedením Kim Ir-sena plánovala postavit symbol svého technologického a ekonomického pokroku. Hotel měl být odpovědí na moderní mrakodrapy a luxusní hotely, které se v té době stavěly po celém světě, zejména v kapitalistických zemích. Severní Korea chtěla postavit monument, který by světu ukázal její technologické schopnosti a posílil její prestiž na mezinárodní scéně.

Původní plány zahrnovaly stavbu obrovského hotelu s výškou 330 metrů a 105 podlažími, což by z něj učinilo nejvyšší hotel na světě. Budova měla být vybavena více než 3 000 hotelovými pokoji, několika restauracemi a otočnými platformami na vrcholu, které by poskytovaly panoramatický výhled na Pchjongjang. Ryugyong Hotel měl být symbolem luxusu, prosperity a technologického pokroku, a jeho dokončení bylo původně plánováno na rok 1989, což mělo korespondovat s 13. ročníkem Světového festivalu mládeže a studentstva, který se konal v Pchjongjangu.

Přerušení stavby a problémy

Během několika let po zahájení stavby se však objevily vážné problémy, které vedly k dlouhodobému zastavení projektu. Severní Korea čelila těžkým ekonomickým obtížím, způsobeným z velké části rozpadem Sovětského svazu, který byl jedním z hlavních obchodních partnerů země. Nedostatek finančních prostředků a technologických zdrojů vedl k zastavení stavby v roce 1992, kdy byla dokončena pouze základní betonová konstrukce.

Stavba se po dlouhá léta stala opuštěným, polorozpadlým památníkem neuskutečněných ambicí. Opuštěný mrakodrap dominoval horizontu Pchjongjangu, ale místo toho, aby symbolizoval pokrok, stal se připomínkou ekonomických selhání. Západní média hotel začala nazývat „Hotel Zkáza“ nebo „Nejhorší budova v dějinách lidstva“. Stavba zůstala ve stavu rozestavění více než 16 let, kdy severokorejská vláda odstranila jakékoli zmínky o budově ze svých oficiálních publikací a turistických průvodců.

Obnovení stavby

Až v roce 2008, více než 20 let po zahájení stavby, došlo k překvapivému obnovení prací na Ryugyong Hotelu. K tomu vedla spolupráce severokorejské vlády s egyptskou společností Orascom, která do projektu přinesla potřebné technologické a finanční zdroje. Orascom, který měl v Severní Koreji zájmy v oblasti telekomunikací, přislíbil financovat vnější renovaci hotelu a vybavit ho moderními technologiemi.

V roce 2011 byla dokončena skleněná fasáda budovy, což výrazně změnilo její vzhled. Hotel, který po léta působil jako betonový kolos, získal moderní, lesklý exteriér, který odrážel světlo a přidal na jeho vizuální atraktivitě. Přestože dokončení fasády vzbudilo naděje, že hotel bude brzy otevřen, budova zůstávala prázdná a nefunkční.

Architektonický design a symbolika

Ryugyong Hotel je díky své velikosti a tvaru jednou z nejvýraznějších staveb na světě. S výškou 330 metrů a 105 patry je dodnes nejvyšší stavbou Severní Koreje a jedním z nejvyšších hotelů na světě. Jeho trojúhelníkový tvar připomínající pyramidu je neobvyklý a činí ho jedním z nejrozpoznatelnějších mrakodrapů. Hotel je rozdělen do tří křídel, která se zužují směrem nahoru a spojují se v jediném vrcholu.

Architektonický styl Ryugyong Hotelu odráží směsici megalomanských ambicí a modernistických tendencí, které byly populární v socialistických zemích v druhé polovině 20. století. Monumentální velikost a futuristický vzhled mají symbolizovat moc a technologický pokrok, zatímco trojúhelníkový tvar je pravděpodobně inspirován klasickou monumentalitou starověkých staveb, jako jsou egyptské pyramidy, ale také připomíná struktury, které zdůrazňují sílu a stálost režimu.

Současný stav a budoucnost

Navzdory obnově prací v roce 2008 a dokončení exteriéru v roce 2011 zůstává Ryugyong Hotel z velké části nevyužitý. Během let se objevilo několik zpráv o tom, že by budova mohla být částečně otevřena, ale k oficiálnímu zahájení provozu zatím nedošlo. V roce 2018 byla budova využívána pro světelnou show, která byla promítána na její fasádu, což alespoň částečně oživilo monumentální strukturu a přitáhlo pozornost turistů i médií.

Někteří odborníci tvrdí, že dokončení interiérů hotelu a jeho plné otevření je nepravděpodobné, neboť Severní Korea by musela investovat značné finanční prostředky, které v současné době nemá k dispozici. Navíc vzhledem k tomu, že Pchjongjang není tradiční turistickou destinací a hotel je mnohem větší, než by město potřebovalo, jeho ekonomická návratnost je velmi nejistá.

Existují však také spekulace, že by hotel mohl být částečně přeměněn na kancelářské prostory nebo by mohl sloužit jako konferenční centrum, což by lépe odpovídalo potřebám severokorejské vlády.

Symbolika a mezinárodní vnímání

Ryugyong Hotel je více než jen stavbou – je symbolem neuskutečněných snů, megalomanie a ekonomických problémů, které Severní Koreu pronásledují již desítky let. Mnoho odborníků vnímá hotel jako pomník neefektivního plánování a selhání centrálně řízené ekonomiky, která nebyla schopna projekt dokončit navzdory původním ambicím.

Zároveň je však Ryugyong Hotel fascinujícím příkladem architektonické a politické historie, který přitahuje pozornost z celého světa. Jeho zvláštní osud a neuvěřitelná velikost učinily z této budovy jeden z nejznámějších „nepoužitelných“ mrakodrapů na světě a přitáhly zájem architektů, historiků i turistů.

Závěr

Ryugyong Hotel je jedním z nejpozoruhodnějších symbolů Severní Koreje. Tato monumentální stavba, která měla být kdysi jedním z nejluxusnějších hotelů světa, se stala pomníkem ambicí, které nikdy nebyly naplněny. Přestože budova zůstává z velké části nevyužitá, její přítomnost v panoramatu Pchjongjangu stále připomíná odhodlání severokorejského režimu předvést svou moc a technologický pokrok – a zároveň slouží jako varování před nebezpečím megalomanie a neefektivního plánování.