ATR 72: Regionální turbovrtulové dopravní letadlo
ATR 72 je dvoumotorové turbovrtulové dopravní letadlo určené primárně pro krátké až střední regionální linky. Společnost ATR (Aerei da Trasporto Regionale nebo Avions de transport régional) vznikla společným podnikem francouzské společnosti Aérospatiale a italské Aeritalia. První dodávky modelu ATR 72 začaly v roce 1989 a od té doby se stal jedním z nejúspěšnějších regionálních letadel s vysokou efektivitou provozu a nízkými provozními náklady.
Vývoj a historie
Počátky projektu ATR
Projekt ATR 72 je založený na menším ATR 42, avšak prodlouženém o přibližně 5 metrů, čímž se zvýšila kapacita zhruba o 30 procent. Konstrukční práce byly zahájené v polovině 80. let s cílem nabídnout leteckým společnostem konkurenceschopný stroj pro tratě do 500 až 800 kilometrů.
Klíčové milníky nasazení
- 1988: První let prototypu ATR 72-101
- 1989: Certifikace civilních úřadů (FAA a EASA)
- 1989: První komerční let linkou Air Littoral z Montpellier
- 1990–2000: Rozšíření variant o modely pro nákladní přepravu a speciální úpravy
- 2007: Představení modernizované verze ATR 72-600
Konstrukční řešení a aerodynamika
Trup a křídla
Typický trup ATR 72 je navržen s důrazem na nízkou hmotnost a vysokou strukturální tuhost. Křídlo usazené pod trupem je vybaveno výklopnými klapkami a štěrbinovými vztlakovými/výškovými klapkami pro bezpečné vzlety a přistání na krátkých drahách.
Podvozek
Podvozek ATR 72 je tříkolový, zatahovací. Hlavní nohy jsou dvojkolové a jsou upevněny na bočních částech trupu, zatímco nosný podvozek je jednokolový a sklopný pod přední částí trupu. Systém olejových tlumičů a vzduchových pružin zajišťuje komfortní přistání i na nerovných plochách.
Pohonná jednotka
Turbovrtulové motory
ATR 72 je poháněno dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney PW100 série. Nejčastěji používané varianty jsou:
- PW127M: výkon až 2 750 shp (shaft horsepower)
- PW127N: vylepšené spalování a nižší emise
Motory jsou vybavené reverzory tahu a automatickým řízením vrtulí pro optimalizaci výkonu a efektivity.
Vrtule
Typické vrtule jsou čtyřlisté nebo šestilisté Hartzell nebo Dowty, o průměru zhruba 3,4 metru. Automatická regulace otáček udržuje optimální hladinu hluku a vibrací.
Kabina a vnitřní vybavení
Úpravy pro cestující
Kabina ATR 72 pojme standardně 68 až 78 cestujících v jednotřídní konfiguraci. Sedadla jsou uspořádána ve dvou sloupcích (2+2), s dostatečným prostorem pro nohy a úložnými schránkami nad hlavami.
Palubní avionika
Moderní verze ATR 72-600 disponují digitálním avionickým systémem Thales nebo Honeywell s dotykovými displeji, plně integrovaným systémem pro řízení letu (FMS), přístrojovým přistávacím systémem (ILS), ADS-B, TCAS a systémem predikce počasí.
Výkonnostní charakteristiky
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Maximální vzletová hmotnost (MTOW) | 23 000 kg |
| Přibližná hmotnost prázdného stroje | 12 500 kg |
| Max. cestovní rychlost | 510 km/h (275 kt) |
| Přípustný operační strop | 7 620 m (25 000 ft) |
| Dolet s plnou obsádkou | 1 500 km |
| Potřebná dráha pro vzlet | 1 150 m |
| Potřebná dráha pro přistání | 915 m |
Varianty ATR 72
ATR 72-200/210/220
Toto byly první produkční řady s různými úpravami výkonu motorů a rozšířením avioniky. Kapacita sedadel se pohybovala mezi 68 až 74 cestujícími.
ATR 72-500
Modernizovaná verze z poloviny 90. let, vybavená silnějšími motory PW127, vylepšeným podvozkem a zesílenou konstrukcí křídel.
ATR 72-600
Nejnovější a nejrozšířenější varianta s moderní avionikou, novými vrtulemi, vyšším komfortem kabiny a zlepšenou spotřebou paliva. Obvykle přepravuje 70–78 cestujících na vzdálenosti do 1 500 kilometrů.
Provozní aspekty
Hospodárnost provozu
Díky turbovrtulovým motorům spotřebuje ATR 72 přibližně 2,5–3,0 litrů paliva na osobu a 100 km. Nízké přistávací a vzletové náklady činí z tohoto typu atraktivní volbu pro regionální letecké společnosti.
Výhody pro aerolinky
- Schopnost provozu na krátkých a nezpevněných drahách
- Nízké náklady na provoz a údržbu
- Vysoká spolehlivost a flexibilita provozu
Budoucí perspektivy a rozvojové projekty
ATR se stále věnuje ekologickým inovacím, včetně testů s biopalivy a lehčími materiály kompozitního charakteru. Další vývoj směřuje k plně integrovaným hybridně-elektrickým pohonným jednotkám a dalšímu snížení hluku a emisí oxidu uhličitého.
ATR 72 nadále zůstává pilířem regionální letecké dopravy a jeho jednoduchá, spolehlivá konstrukce se přizpůsobuje současným i budoucím požadavkům na udržitelnou a efektivní přepravu pasažérů.