Bell YAH-63

Bell YAH-63 – konkurent pro AH-64 Apache v programu AAH

Bell YAH-63, označovaný také jako Model 409, byl experimentální vrtulník vyvinutý společností Bell Helicopter v 70. letech 20. století. Jeho účelem bylo soutěžit v programu Advanced Attack Helicopter (AAH) americké armády, který měl za cíl vyvinout nový útočný vrtulník pro boj proti tankům a podpořit pozemní jednotky. YAH-63 byl jedním ze dvou finalistů tohoto programu, přičemž druhým byl konkurent od společnosti Hughes, Model 77, později známý jako AH-64 Apache.

Vývoj a konstrukce

Program AAH byl zahájen v roce 1972 s cílem nahradit starší vrtulníky a vyvinout moderní stroj schopný efektivně bojovat proti sovětským tankům během studené války. Bell YAH-63 byl navržen s několika inovativními rysy, které jej odlišovaly od jiných vrtulníků té doby.

Hlavní konstrukční prvky:

• Trup a uspořádání: YAH-63 měl tandemové uspořádání posádky, což znamená, že pilot a střelec seděli za sebou. Tento design umožnil lepší aerodynamiku a zlepšil výhled pro oba členy posádky.

• Nosný rotor: Vrtulník byl vybaven dvoulistým nosným rotorem, což bylo v té době běžné. Nicméně, tento design byl později považován za méně odolný ve srovnání s čtyřlistovými rotory konkurentů.

• Ocasní rotor a stabilizátor: YAH-63 měl „T“ ocasní část s vertikálním stabilizátorem a horizontálním stabilizátorem umístěným na konci ocasního nosníku. Tento design poskytoval lepší stabilitu a ovladatelnost při nízkých rychlostech.

• Podvozek: Vrtulník byl vybaven tricyklovým podvozkem, což znamená, že měl tři kola – dvě vpředu a jedno vzadu. Tento design byl považován za méně stabilní při přistáních a vzletech ve srovnání s tradičním podvozkem s jedním zadním kolem.

• Senzory a avionika: YAH-63 byl vybaven pokročilými senzory a avionikou, včetně přední optické jednotky pro noční vidění a zaměřování cílů.

Výzbroj

YAH-63 byl navržen tak, aby nesl širokou škálu zbraní pro efektivní boj proti tankům a pozemním cílům. Mezi hlavní zbraně patřily:

• Hlavňová výzbroj: Vrtulník byl vybaven tříhlavňovým rotačním kanónem XM188 ráže 30 mm, umístěným v přední části trupu. Tento kanón byl schopen vystřelovat vysokou kadencí a byl účinný proti nepřátelským vozidlům a pěchotě.

• Řízené střely: YAH-63 byl navržen tak, aby nesl až 16 protitankových řízených střel TOW, umístěných na závěsnících pod křídly. Tyto střely měly vysokou přesnost a byly schopny zasáhnout i těžce obrněné cíle.

• Neřízené rakety: Vrtulník mohl nést také neřízené rakety ráže 70 mm, které byly vhodné pro ničení lehce obrněných cílů a pro podporu pozemních jednotek.

• Další výzbroj: YAH-63 mohl být vybaven i dalšími zbraněmi, jako jsou kulomety nebo granátomety, v závislosti na specifických operačních požadavcích.

Technické parametry

Provoz a zrušení

První let prototypu YAH-63 proběhl 1. října 1975. Během testování však došlo k několika problémům, včetně nehody jednoho z prototypů v červnu 1976. Přesto byl druhý prototyp a statický testovací model upraveny pro letové zkoušky.

V prosinci 1976 armáda rozhodla ve prospěch konkurenta Hughes YAH-64, který byl později vyvinut do známého AH-64 Apache. Důvody pro výběr zahrnovaly lepší odolnost čtyřlistového rotoru YAH-64 a stabilnější podvozek s jedním zadním kolem.

Závěr

Bell YAH-63 představoval ambiciózní pokus o vytvoření vysoce výkonného útočného vrtulníku, který měl konkurovat tehdejším hrozbám. I když nebyl vybrán pro sériovou výrobu, jeho vývoj přispěl k dalšímu pokroku v oblasti konstrukce a výzbroje útočných vrtulníků. Jeho design a technické parametry stále slouží jako zajímavý historický referenční bod v evoluci vojenského letectví.