Saab 17: Švédský dvoumístný bitevní a průzkumný letoun
Saab 17 patří mezi nejdůležitější domácí konstrukce Svenska Aeroplan Aktiebolaget (Saab) z druhé poloviny 30. let. Navržen jako univerzální dvoumístný stroj, kombinoval schopnosti střemhlavého bombardéru, průzkumného letounu a stíhacího letounu. Díky robustní konstrukci a výměnným podvozkovým sadám se dokázal přizpůsobit operacím z pevninských základen i vodních ploch s plováky.
Vývoj a konstrukce
Počátky projektu
Projekt letounu, interně označený jako L 10, zahájil Saab v roce 1936 v reakci na požadavky švédského letectva na moderní bitevní a průzkumný stroj.
Návrh vycházel z požadavku na pevný podvozek s vyměnitelnou sadou plováků a možnosti nést širokou paletu výzbroje.
První prototyp vzlétl v dubnu 1940 poháněn švédskou licenční verzí motoru Pratt & Whitney R-1830 Twin Wasp o výkonu 1 065 kW.
Konstrukční charakteristiky
Celokovový trup s duralovými panely byl rozdělený na tři sekce pro snadnější údržbu v polních podmínkách.
Křídlo mělo střední náběžnou hranu a výraznou štíhlou profilaci, díky čemuž kombinovalo dobré letové vlastnosti ve střemhlavém letu s nízkou přistávací rychlostí.
Podvozek byl pevný, s olejovzduchovým tlumením a hydraulickým vysouváním plovákové sady, která se za letu zhruba za dvě minuty proměnila na klasická kola.
Variaty a výbava
Výzbroj a vybavení
- Čelní dvojice 13,2mm kulometů Browning ve směrovce křídel
- Dva 8mm kulomety v gondole pod trupem pro obranu zadní polokoule
- Kapacita pumové výzbroje až 500 kg ve vnitřních záklopných pumovnách
- Možnost nesení čtyř 50kg škrticích pum na závěsnících v křídle
Verze letounu
- Saab 17A: První sériová bitevní verze s licenčním motorovým uspořádáním Twin Wasp
- Saab 17B: Průzkumná a spojovací verze vybavená kamerami a radiostanicí s delším dosahem
- Saab 17C: Pozdější stroj upravený pro střemhlavé bombardování, zesílené křídlo a větší palivové nádrže
- Floatplane: Omezený počet strojů se sadou plováků pro operace v švédském souostroví
Operační historie
Švédské letectvo (Flygvapnet)
Letouny Saab 17 vstoupily do služby v letech 1942–1943 a rychle se rozšířily do bitevních i průzkumných perutí.
Během zmítání Evropy druhou světovou válkou zůstaly v neutrálním Švédsku, kde plnily úkoly hlídkových letů, ochrany pobřežního přístupu a výcviku posádek.
Jejich robustnost a jednoduchost ovládání se výrazně osvědčily v zimních podmínkách s nízkými teplotami a sněhovými bouřemi.
Exportní a domácí pokusy
Po válce Saab 17 soužil ještě několik sezon jako spojovací letoun a zkušební nosič pro avioniku.
Plovákové verze představovaly zajímavý pokus o export do Kanady a Finska, ale kvůli rychlému nástupu proudové techniky nedošlo k hromadným dodávkám.
Technické parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Posádka | 2 (pilot a pozorovatel) |
| Rozpětí křídel | 13,00 m |
| Délka | 10,50 m |
| Výška | 4,30 m |
| Plocha křídel | 29,2 m² |
| Prázdná hmotnost | 3 800 kg |
| Maximální vzletová hmotnost | 5 650 kg |
| Pohonná jednotka | 1× Pratt & Whitney R-1830 Twin Wasp, 1 065 kW |
| Maximální rychlost | 480 km/h |
| Cestovní rychlost | 360 km/h |
| Dostup | 8 500 m |
| Dolet | 1 100 km |
| Stoupavost | 12 m/s |
| Výzbroj | 2× 13,2 mm Browning, 2× 8 mm Browning; až 500 kg pum |
Závěr
Saab 17 znamenal pro švédský letecký průmysl zásadní krok kupředu. Svými inovacemi v konstrukci a univerzálním nasazením položil základy pro další domácí projekty, včetně legendárního Drakena a Viggen. Přestože se nikdy neocitl ve skutečných bojových operacích druhé světové války, prokázal vytříbenou konstrukční filozofii Švédska a odolnost v extrémních klimatických podmínkách.