USS Thomas Hudner (DDG-116)

USS Thomas Hudner (DDG-116)

USS Thomas Hudner (DDG-116) je destroyer třídy Arleigh Burke, navržený pro víceúrovňovou obranu a podporu leteckých, námořních i pozemních operací. Jde o první loď verze Flight IIA s prvky budoucího Flight III, označovanou jako „Technology Insertion“. Nese jméno veterána korejské války, kapitána Thomase J. Hudnera Jr., nositele Medaile cti za statečnost.

Konstrukce a vývoj

Výstavba a křest

  • Stavební smlouva byla podepsána 28. února 2012 s loděnicí Bath Iron Works v Mainu.
  • Založení kýlu proběhlo 16. listopadu 2015, křest lodi se uskutečnil 1. dubna 2017.
  • Slavnostní spuštění na vodu přišlo 23. dubna 2017, přijetí do služby pak 15. června 2018.

Inovace Flight IIA Technology Insertion

  • Přejímá osvědčenou koncepci třídy Arleigh Burke, ale už zahrnuje komponenty pro budoucí Aegis Baseline 9 a zvýšenou kapacitu pro vertikální odpalovací systémy.
  • Integrovaný bojový systém dovoluje simultánní vedení vzdušných, povrchových i podmořských soubojů.
  • Kombinuje osvědčené reaktory a turbíny s moderními radary a elektronikou, což zkracuje dobu modernizace v následujících letech.

Technické parametry

Parametr Hodnota
Třída Arleigh Burke, Flight IIA Tech Insertion
Výtlak (plný) 9 217 t
Délka 156,36 m
Šířka 20,12 m
Ponor 9,4 m
Pohon 4× GE LM2500 plynové turbíny → 2 hřídele
Výkon 100 000 shp
Rychlost 30+ uzlů
Dosah 4 400 nmi (na 20 uzlů)
Posádka 380 důstojníků a námořníků
Letadla na palubě 2× MH-60R/S Seahawk

Pohonný systém a výkon

Lod pohání čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každá o výkonu zhruba 25 000 shp. Dvouhřídelový systém dosahuje rychlosti přes 30 uzlů a umožňuje rychlou manévrovatelnost při taktických operacích. Palivo pro turbíny se doplňuje v rámci flotilních zásahových skupin, motorová výdrž je v rámci typického nasazení limitována spíše zásobami potravin a munice než palivem.

Výtlak, rozměry a prostorové uspořádání

S výtlakem přes 9 000 tun a délkou 156 metrů se Thomas Hudner řadí mezi větší námořní stíhače. Prostorové uspořádání paluby i vnitřních modulů klade důraz na rychlou údržbu zbraňových systémů, přehledné vedení bojového centra a logistické výměníky pro munici či záchranné čluny.

Výzbroj a obranné systémy

Vertikální odpalovací systém (VLS)

  • 1× 32-článkový blok Mk 41 vpředu
  • 1× 64-článkový blok Mk 41 vzadu

VLS pojme až 96 raketových sil, od protiletadlových SM-2 a SM-6 přes protiraketové ESSM až po Tomahawky a protitorpédové rakety ASROC.

Hlavňové systémy a blízká obrana

  • 1× 5″/62 Mk 45 Mod 4 univerzální kanón na přídi
  • 1× 20 mm Phalanx CIWS pro „last line“ obranu
  • 2× 25 mm Mk 38 mod 2 dálkově ovládané kanóny
  • 4× těžké kulomety ráže .50 (12,7 mm)

Protitorpédové a elektronické bojové vybavení

  • 2× trojité trubky Mk 32 pro lehké torpéda Mk 46/50/54
  • Systém protivlnových a laserových výstrah SLQ-32(V)4
  • Dekoyový systém SLQ-25 Nixie pro odvedení nepřátelských torpéd
  • Integrované řízení protitorpédových vln a hlukových clôn

Senzory a komunikační systémy

Radarové vybavení

  • Hlavní 3D Aegis-SPY-1D(V) radar pro vyhledávání vzdušných cílů
  • Doplňkové radary SPS-67 pro povrchové sledování
  • SPY-6 prvky připravené pro plnou Flight III interoperabilitu

Sonary a sledování podmořského prostoru

  • Trawlový sonarový systém SQR-19 pro pasivní i aktivní sledování
  • Integrovaná akustická analýza a vyhodnocování kontaktních vstupů

Komunikační sítě

  • Link 11/16/22 pro taktické propojení s ostatními plavidly a vrtulníky
  • SATCOM sítě pro globální datové přenosy a řízení leteckých operací

Letecké schopnosti

Na palubě jsou standardně dvě helikoptéry MH-60R/S, určené pro protiponorkové mise, vyhledávání cílů a SAR operace. Loď disponuje dvojicí hangárů, plně vybavených dílnami a palivovými stanicemi, jež dovolují nepřetržitý obrat vrtulníků i při plavbě.

Operační historie

Uvedení do služby a domovský přístav

  • Oficiálně zařazena do aktivní služby 1. prosince 2018 v Bostonu.
  • Domovskou základnou je Naval Station Mayport na Floridě.

Klíčové operace

  • 2020: Účast v arktické operaci Nanook, cvičení s kanadskými, francouzskými a dánskými silami.
  • 2021: První nasazení překročilo 45 000 nmi, aktivity v Černém a Středozemním moři v rámci BALTOPS a Sea Breeze.
  • 2022: Integrovala se do Carrier Strike Group Four s USS Gerald R. Ford, cvičení NATO v Atlantiku.
  • 2023: Úspěšně zneškodnila nepřátelské bezpilotní plavidlo i výsadkové drony ve východním Středomoří.

Modernizace a perspektivy

  • V následujících letech projde upgradem SW systému Aegis Baseline 9, což výrazně zlepší schopnosti protiraketové obrany.
  • Příprava na úplné přechodné moduly Flight III zajistí kompatibilitu s novými radary AN/SPY-6.
  • Investice do umělé inteligence pro auto­matizované vyhodnocování hrozeb a optimalizaci nasazení munice.

Závěr

USS Thomas Hudner (DDG-116) představuje špičku amerického námořního inženýrství: univerzální, rychlý a dlouhodobě udržitelný válečný člun. Díky kombinaci silných palebných systémů, moderních senzorů a letecké podpory může efektivně chránit námořní trasy, podporovat spojenecké operace a zasahovat v nejrůznějších typech konfliktů. Jeho další modernizace z něj udělá klíčového hráče v armádních skupinách i v zadáních eskalace mezinárodního napětí.

Future USS Thomas Hudner (DDG-116) moors at Naval Station Mayport for a port visit before its official commission